je to trochu silnej drink
moc silnej drink
podzemní sny
pod zemí jsou noci zhruba stejný jako dny
a tak sleduju ty stopy
fleky na schodišti do hlubiny
zapomenout na krysy
a nasrat na potkany
nežiju na zemi
žiju v zemi
moje bosý nohy
dopadaj na schody
jako buchary
pitomý kvílení
cejtim smrad síry
nadechnu zhluboka do plic ve jménu víry
jsem jenom civil
jen trochu cynik
nebo jsem toh denska jenom moc vypil
přeju ti klystýr v duši
aby ty falešný lampy zhasly
aby už utichli ty šašci
čím víc deeep
tím víc mír se sebou
mír nyní se slevou
tím víc jen sebou
sám za sebe
bez hvězd a bez nebe
zapomenout
topit se ve víru
vejfukovejch plynů
nosy nahoru
plný toxickýho prachu
ve stínu dýmu
prachy dělaj kalbu
byl jsi prach a prach buď
zapomeň na kecy
zapomeň na vzduch
moc silnej drink
sám jsem to pil
dobře to vim
nedělej chytrýho
dáme si chill
cink cink cink
na konci propasti
zvoníme na zvony
zvoníme na kosti
zvoníme všim
voníme po trávě
smrdíme chlastem
tak se tvař šťastně
bušíme na dveře
nechcem jít zpátky
bez odměn
tam na zem
chci vědět všechno
přímo a bez debat
běda všem užvaněnejm držkám jako jsem já
ego je lemro
a je to přesně tak
jak se každýmu hnedka na první pohled zdá
nechci nic vědět
já to chci cejtit
sám sobě pokusnej králík a potkan
proč se furt snažit
musim to zažít
žít jako pašík
než furt balancovat na hraně
tak ať nám radši zahrajou tu naší
a projdem se za hranou
ztracenou stezkou tam za branou
zahrazenou pověrama
strachem a zvotročenou hlavou
pro bezpečí všech
co se předem radši poserou
než aby zahodili mapy
a vydali se necestou
volnej pád beze slov
james cole:
pojď blíž hochu
kdo jsi
nechápeš
že já jsem ty
tvý prsty šátraj
po zdi pátraj
kosti tvý mávaj
vidim skrz tvý kecy jak rentgen
volnej prostor jak shengen
tvý orgány tančí brakedance
přeju brej den
tady vládnu já
tohle je říše má
tvá čakra je uříznutá
říznutý matro noci
fetovals moc
teďs procit
chceš najít dno
ptáš se otázky chutnaj jak sklo
co si myslíš
že ti řeknou
tohle je černej kanál
co nemůžeš přepnout
brodíš se tmou
přišel jsi za mnou
můj černej plášť je plnej hvězd
jsem vítr
co burácí jak lev
tvý slova se ztrácí
vytrácí
v hrdle vázne zpěv
běž odsud pryč
nebo ochutnáš svou vlastní krev
takhle voní život
a nebo je to celý jenom ňáký moje psycho
že se už konečně
prolomilo
všechno to co bránilo
mi brát ty věci přímo
imho
se mi to celý trochu slilo
v jedno velký imho
slovo dalo slovo dalo slovo
až nic nezbylo
storno