Tak pojï dnes se mnou bloudit po støechách.
Až se tma s nocí sejde, o nic víc pøece nejde.
Osm ztrát se vleèe v zádech každièké z nás.
Pohled mùj, ten dìsí i strach.
A kdo mì zná, ten chodí po špièkách.
A kdo pøede jako já, ví, devátá už na vìži odbíjí. Tak pojï!
R: Jen já, ta koèka z rozpálený støechy
znám svìt, a je to peklo nebo ráj.
Pár vìt ti šeptám a ty mlèíš strachy.
Mòau, mòau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Obdiv tvùj, ten nosím na tlapkách.
Kdo mì zná, ten chodí po špièkách.
A kdo pøede jako já, ví, že hodina koèek už odbíjí.
R: Jen já, ta koèka z rozpálený støechy
znám svìt, a je to peklo nebo ráj.
Pár vìt ti šeptám a ty mlèíš strachy.
Mòau, mòau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Jen já, ta koèka z rozpálený støechy
znám svìt, a je to peklo nebo ráj.
Pár vìt ti šeptám a ty mlèíš strachy.
Mòau, mòau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Rec: Pohled mùj, ten dìsí i strach.
A kdo mì zná, ten chodí po špièkách.
A kdo pøede jako já, ví, devátá už na vìži odbíjí. Víš proè?
R: Jen já, ta koèka z rozpálený støechy
znám svìt, a je to peklo nebo ráj.
Pár vìt ti šeptám a ty mlèíš strachy.
Mòau, mòau – když uslyšíš, tak jsem to já!
Jen já, ta koèka z rozpálený støechy
znám svìt, a je to peklo nebo ráj.
Pár vìt ti šeptám a ty mlèíš strachy.
Mòau, mòau – když uslyšíš, tak jsem to já!
By: Carolina Brandão Ferreira
Contato: [email protected]