"Hromy Hnìvu podøimují na Severu
Podobny dubu, jehož vìtve jsou plny hnoje,
a hnízd náøkù, a pláèe, snášených na Zemi
které spalují Noc i Den a vyvrhují stáda škorpionù
a vypouštìjí síru smíchanou s Jedem.
To jsou Hromy, které jsou okamžitì pøipraveny
rozeøvat se stovkami mohutných Katastrof
a statisícù Pohrom, po kterých nezùstane nic
a nikdo zde nic nepozná.
Jedna skála porodí tisíce,
právì když Srdce Èlovìka dosáhne jeho Myšlenek.
Bìda... bìda... ano, bìda Zemi,
protože její zloèinnost je, byla a bude obrovská.
Odlete! Ale bez Vašeho mocného dunìní..."